Vyhledávání po

Vyhledávání po písmeni

A
B
E
G
K
M
N
O
P
R
S
T
V
Z
Ú


Všechny definice

Oxidoredukce

Oxidace představuje «kombinaci s kyslíkem (okysličování)». Redukce je «extrakce kyslíku z kovu». Oxidoredukce je chemický jev, při němž dochází ke kombinaci redukce a oxidace. Tento pojem je zobecňován na přenos elektronů (oxidace - ztráta elektronů, redukce - přírůstek elektronů). V anorganické chemii slouží stupeň oxidoredukce k charakteristice intenzity oxidace nebo redukce atomu. Tento stupeň oxidoredukce mění fyzikálně-chemické vlastnosti minerálních solí. Disponibilita prvků v půdě, především zúrodňujících prvků, závisí na jejich rozpustnosti, která je sama o sobě spjata s jejich stupněm oxidoredukce. Příklad : Železo Fe2+ je rozpustné na rozdíl od železa Fe3+, které je velmi nerozpustné. Jiný příklad : Dusíkatý cyklus propojuje jednotlivé stavy dusíku pomocí oxidoredukčních reakcí. Amoniak NH3 je redukovaná forma. Nitrát NO3- je forma oxidovaná.